Průzkum: Češi životnímu pojištění příliš nerozumí, skoro polovina jich žádné nemá
Životní pojištění nemá sjednáno 43,2 % lidí. U žen jde o rovnou polovinu, u lidí žijících o samotě pak dokonce o více než dvě třetiny. Zároveň mají Češi o životním pojištění velmi malé povědomí – půlka lidí se domnívá, že jeho součástí je i léčba alergií, každý třetí si dokonce myslí, že pokrývá i antikoncepci. Malý zájem a špatná znalost přitom neznamená, že by lidé životní pojištění nepotřebovali, dvě třetiny Čechů už zažily situaci, kdy by jeho služby využili.
Nezájem Čechů o životní pojištění je dlouhodobým fenoménem, který potvrzují i výsledky aktuálního průzkumu Instant Research, který si nechala zpracovat ČSOB Pojišťovna. Z dat vyplynulo, že životní pojištění nemá téměř polovina lidí. Většina dotázaných má navíc jen velmi mlhavé představy o tom, co životní pojištění vůbec znamená. Počet pojištěných sice mírně roste, zatím však pouze u mužů, u nichž překročil hranici šedesáti procent.
„Je dobře, že si lidé více uvědomují rizika. Zároveň nás nepřekvapuje, že se to týká především mužů. Ti totiž i nadále většinou plní v domácnosti roli toho, kdo přináší do rozpočtu nejvíce příjmů a uvědomují si potřebu mít zadní vrátka,“ vysvětluje vývoj Milan Březina, ředitel produktů životního pojištění ČSOB Pojišťovny, která si nechala průzkum zpracovat. Jak z něho vyplývá, ne všichni si bohužel důležitost životního pojištění uvědomují. Týká se to především lidí, kteří nemají partnera – pojištění má 61 % lidí žijících v manželství, ale jen necelých čtyřicet procent rozvedených a pouze třetina vdov a vdovců. Celkem chybí životní pojištění 68 % lidí, kteří žijí o samotě.
Češi se v životním pojištění nevyznají
Důvodem může být mimo jiné i špatné povědomí o tom, co všechno životní pojištění zahrnuje. Výsledky průzkumu ukazují, že Češi neví, které služby jsou jeho součástí a které ne. Skoro třicet procent lidí si například nemyslí, že by jim životní pojištění mohlo pomoci v případě úrazu, a pouze 61 % lidí ví, že běžnou součástí pojistky je finanční kompenzace v případě nepříznivých životních událostí. Jen pro srovnání – je to jenom o deset procent více lidí, než kolik si myslí, že životní pojištění zajistí třeba léčbu alergií. Čtyři z deseti svobodných si také myslí, že ze životního pojištění se platí kosmetická chirurgie a 31 % procent dotázaných se domnívá, že pokrývá i antikoncepci – přičemž u vdov a vdovců jde dokonce o celé dvě třetiny.
„Mnoho lidí se domnívá, že životní pojištění nepotřebuje, případně je pro ně něčím, o čem raději vůbec nechtějí přemýšlet. Přitom ale nemají jasno o tom, které služby pojistka obsahuje,“ komentuje statistiky Milan Březina z ČSOB Pojišťovny. „Naše pojištění nyní zahrnuje i celou řadu rozšířených asistenčních služeb jako je dovoz léků či základních potravin a zajištění dopravy na kontrolu k lékaři,“ dodává Březina. Že by jim přepravu k doktorovi mohla zaplatit pojišťovna si přitom myslí jen pětina lidí. Jen zlomek se pak domnívá, že součástí pojistky by mohly být další novinky jako třeba úklid bytu, hlídání dětí nebo venčení domácích mazlíčků.
Tyto asistenční služby, které zavedla ČSOB Pojišťovna, mohou být přitom velmi užitečné, a to zvláště pro ty, kdo žijí doma sami či jen se svým zvířecím přítelem. Domácího mazlíčka má v České republice 64 % domácností, jen koček je u nás skoro 2 miliony, psů dokonce více než 3 miliony. Ne každý zvířecí miláček má ale někoho, kdo by se o něho postaral v případě, že by se jeho páníčkovi stalo něco neočekávaného.
Pomoc blízkých potřebují nejčastěji ti, kdo žijí o samotě
Že Češi životnímu pojištění příliš nerozumí ještě neznamená, že by ho nepotřebovali. Jak vyplývá z interních dat ČSOB Pojišťovny, za jeden den dojde v České republice nejen ke 4 pokousáním psem, ale i k 950 dopravním nehodám, 550 vážným onemocněním a 5 500 úrazům dospělých. S těžkou životní situací, ve které potřebovali právě třeba z důvodu nemoci či úrazu pomoc někoho z blízkých, se podle aktuálního průzkumu setkalo 6 z 10 Čechů. Nejvíce se to přitom týká právě lidí, kteří žijí o samotě – jen pětině se něco takového nikdy nepřihodilo. Zároveň 32,1 % dotázaných chybí někdo, na koho by se mohli spolehnout v podobných situacích.
Není pak překvapivé, že přes 50 % lidí uvádí, že by jim nepříjemnou událost pomohl zvládnout partner nebo partnerka. Na druhou stranu, jen čtvrtina uvádí, že by se mohli někomu ze svých blízkých delší dobu věnovat, aniž by museli změnit zaměstnání či požádat o neplacené volno. Ukazuje se tak, že Češi své okolí do značné míry přeceňují a zároveň si nepřipouští, že by nepříznivá životní situace mohla potkat i je. „Životní pojištění by nemělo být nějakým strašákem, o kterém nechceme mluvit, ale přípravou na nečekané události. Když si pořídíme auto, tak si ho pojistíme, když jedeme do ciziny, zařídíme si cestovní pojištění. Stejnou samozřejmostí by mělo být i životní pojištění,“ uzavírá Březina.