Keňští běžci a běžkyně již třicet let dominují vytrvaleckým tratím. Běžci z ostatních zemí si lámou hlavu, v čem jejich úspěch vězí. Často se jednoduše sbalí a vyrazí trénovat do světově známého keňského běžeckého střediska Iten. Kanadský maratonec Reid Coolsaet (maraton za 2:11:23) shrnuje v obecnosti, v čem že se domnívá vidět základy keňské běžecké nadvlády.

Pokud vás baví závodit a toužíte vítězit, výše uvedené zásady mohou zvednout vaši výkonnost. Samozřejmě, u Keňanů hraje velkou roli i motivace - pokud jste chudý Keňan, je běh často jedinou dostupnou možností, jak zbohatnout a proslavit se. V Itenu kolem vás běhají desítky běžců a běžkyň, kteří vyhráli slavný závod, překonali světový rekord nebo uspěli na olympiádě, čímž hmotně zabezpečili celou svou rodinu, tak proč by to nemělo vyjít vám? V Evropě je tomu naštěstí téměř naopak – věnujete-li se vrcholovému sportu a zanedbáváte-li všechno ostatní, sázíte na velice nejistou kartu. Proč píšu naštěstí? Protože dávám jednoznačně přednost amatérskému sportu, kde hlavní odměnou je radost ze samotné činnosti.

1. Objemy. Keňané běhají každý den dvakrát, někteří i třikrát. Naběhají tak velké množství kilometrů, bez kterých to prostě nejde. Pokud tedy můžete přidat pár kilometrů, aniž byste tím narušili kvalitu vašeho tréninku, udělejte to. Můžete např. přidat ranní klus hned po probuzení.
2. Tvrdý trénink. „Těžko na cvičišti, lehko na bojišti“ by mohlo být heslem keňských běžců. Jejich trénink je plný intervalů, fartleků (slovo původem ze švédštiny znamená „hru s rychlostí“ a jde o to, že např. do hodinového výběhu zařazujete střídavě minutu ostrého běhu, minutu klusu – opravdu si hrajete s rychlostí) a tempových běhů. Pokud chcete obstát na závodech, zařaďte dvakrát až třikrát týdně kvalitní trénink – např. již zmíněné intervaly, tempový běh či fartlek.
3. Odpočinek. Bez něj to nejde. Keňští běžci chodí brzy spát a často vloží krátký spánek i přes den. Regenerační běhy běhají velmi pomalu. Nervěte tedy trénink každý den a po tvrdším dni zařaďte jeden až dva volnější.
4. Běh po měkkém povrchu. Keňané běhají po hlinitých cestách. Je to jednoduché, protože do již zmíněného Itenu vede jen jediná asfaltka. Pokud tedy můžete, snažte se běhat po měkkém.
5. Nadmořská výška. Keňané trénují ve výšce 2400 m, což jim při závodech v nížině přináší nezanedbatelnou výhodu. Pokud však nežijete ve vysokohorské chatě, tuhle výhodu si zřejmě nezajistíte.
6. Běhání ve skupině. Keňané běhají ve velkých skupinách čítajících až dvě stě běžců. Máte-li možnost běhat s někým, využijte ji, alespoň pro delší běhy. Můžete klábosit a i dlouhý pomalý běh vám přijde zábavný.
7. Jídlo. Strava keňských běžců často obsahuje kukuřičnou kaši připomínající polentu a mnoho zeleniny. Všechny potraviny získávají z okolních farem. Jsou tudíž čerstvé a neobsahují žádné konzervanty nebo jiné chemikálie, které mají zajistit potravinám trvanlivost. Chcete-li tedy podpořit svou výkonnost, hlídejte si, co jíte a dávejte přednost nezpracovaným potravinám.