V České republice se laviny vyskytují zejména v Krkonoších, kde je evidováno několik lavinových incidentů ročně a kde se nachází až 44 tradičních lavinových polí. Největší lavinové neštěstí se u nás odehrálo v březnu roku 1968, kdy se z polské strany Krkonoš utrhlo 50 tisíc tun sněhu. Lavina tehdy zabila 19 lidí.

Nejčastějšími cíli českých turistů jsou rakouské Alpy, italské Dolomity a slovenské Tatry, kde je riziko sněhových lavin podstatně vyšší než u nás. Například v Rakousku je ročně hlášeno kolem 100 lavinových nehod. Je proto opravdu důležité dodržovat pravidla a na laviny být vždy řádně připraven.

Jak přežít lavinu – příprava před cestou

Nejlepší ochranou před lavinou je prevence a důkladná příprava. Jak na to?

• Sledujte lavinovou předpověď. Před každou cestou do hor si ověřte lavinovou situaci v oblasti, kam se chystáte. Existují stupně lavinového nebezpečí od 1 do 5. Pokud je vyhlášen stupeň 3 a vyšší, buďte extrémně opatrní a zvažte změnu plánů.
• Vybavte se nezbytnou lavinovou výbavou. Vždy u sebe mějte lavinový vyhledávač, sněhovou lopatu a lavinovou sondu. Tyto tři věci jsou nezbytné pro vaši záchranu nebo pro záchranu druhých. Doporučuje se také lavinový batoh s airbagem, který zvyšuje šanci, že zůstanete na povrchu laviny.
• Nikdy nechoďte sami. V horách byste neměli nikdy cestovat sami. Vždy alespoň řekněte známým, kam se chystáte, sdílejte svou polohu a zkontrolujte, zda vaši partneři umějí zacházet s lavinovou výbavou.

Jak rozpoznat riziko laviny?

Rozpoznání rizika laviny je klíčové pro bezpečnost a přežití. Laviny se obvykle spouštějí vlivem kombinace povětrnostních podmínek, typu sněhové pokrývky a lidské činnosti. Na co si dávat pozor?

1. Sledujte povětrnostní podmínky

Prudké změny počasí, jako je silné sněžení, déšť nebo oteplení, mohou výrazně zvyšovat lavinové nebezpečí. Zvlášť nebezpečné jsou následující situace.

• Nový sníh: Čerstvá vrstva sněhu není pevně spojena s podkladem, což může způsobit sesuv.
• Silný vítr: Vítr přenáší sníh na závětrné svahy, kde se hromadí nestabilní sněhové desky.
• Oteplení: Prudké oteplení nebo déšť oslabují soudržnost sněhových vrstev a zvyšují riziko lavin.

2. Vyhodnocujte sklon a orientaci svahu

Většina lavin se spouští na svazích se sklonem 30–50 stupňů. Roli hraje také orientace svahu (severní, jižní, východní, západní).

• Severní svahy: Na severních svazích se sníh hromadí a pomaleji se stabilizuje, což způsobuje, že zde leží velké množství nestabilního sněhu.
• Jižní svahy: Působením slunečního záření dochází na jižních svazích během dne k tání a následnému zamrzání, což může vést ke vzniku zledovatělých vrstev a pozdějšímu oslabení stability sněhu.
• Východní svahy: Na východních svazích se sníh během rána vlivem slunečního záření částečně otepluje, což může zvýšit riziko lavin v dopoledních hodinách.
• Západní svahy: Odpolední slunce zde způsobuje postupné tání a může oslabit sněhové vrstvy zejména během slunečných dnů.

3. Hledejte varovné znaky v terénu

Při pohybu v terénu buďte extrémně obezřetní a sledujte následující varovné znaky.

• Praskliny ve sněhu: Viditelné trhliny nebo pukliny naznačují nestabilitu sněhové vrstvy.
• Zvuky sněhu: Slyšitelné „pukání“ nebo „duté zvuky“ při chůzi po sněhu značí napětí ve sněhové pokrývce.
• Nedávné laviny: Pokud zaznamenáte stopy po nedávno spadlých lavinách, znamená to, že oblast je riziková.
• Hromadění sněhu: Sníh, který se hromadí v prohlubních, na svazích či pod převisy, je častým spouštěčem lavin.

4. Proveďte jednoduché terénní testy

Pokud si nejste jisti stabilitou sněhové pokrývky, můžete provést jednoduché testy.

• Test stability svahu: Silně kopněte do okraje malého svahu a sledujte, zda se sníh sesune.
• Test vrstvy sněhu: Odkryjte část sněhové pokrývky a všímejte si, zda jsou vrstvy pevně spojeny.

5. Sledujte lavinové předpovědi a využijte aplikace

Před výletem si vždy ověřte lavinovou předpověď pro danou oblast. Lavinové stupně (1–5) jasně informují o riziku sněhové laviny. Doporučujeme mít v mobilu aplikaci pro sledování počasí v horách, jako je například SnowSafe, nebo přímo aplikaci horské služby, kde najdete veškeré informace o bezpečnosti, lavinové předpovědi, ale i mapy, trasy a kontakty na záchrannou službu.

Jaké jsou stupně lavinového nebezpečí?

• Stupeň 1 (nízké riziko): Stabilní sněhová pokrývka, laviny jsou nepravděpodobné, minimální lavinové nebezpečí hrozí jen na velmi strmých a místy špatně zajištěných svazích.
• Stupeň 2 (mírné riziko): Riziko lavin je na strmých svazích, zejména s čerstvým sněhem, ale sníh je celkově stabilní. Laviny se mohou uvolnit při dodatečném zatížení (např. při chůzi, lyžování).
• Stupeň 3 (zvýšené riziko): Riziko lavin je zvýšené. Laviny se mohou uvolnit nejen při velkém zatížení, ale i při menších změnách podmínek (např. při větru nebo změnách teploty). Na některých svazích a v určitých oblastech je možné, že se laviny uvolní samovolně.
• Stupeň 4 (vysoké riziko): V oblasti existuje vysoké riziko vzniku lavin, a to i na mírnějším svahu. Laviny mohou být uvolněny i při malém zatížení, samovolné laviny jsou časté. Provozování outdoorových aktivit je za těchto podmínek nebezpečné.
• Stupeň 5 (extrémní riziko): Kritická situace, riziko laviny je velmi vysoké a časté jsou také samovolné sněhové laviny, které se mohou uvolnit i na mírných svazích. Hrozí velké lavinové katastrofy, které mohou zasáhnout široké oblasti.

Co dělat, když lavina spadne?

I přes všechna preventivní opatření můžete být lavinou zasaženi. V takové situaci je důležité zachovat chladnou hlavu a jednat rychle.

• Pokuste se uniknout do strany.
  Jakmile uvidíte, že se blíží lavina, pokuste se uniknout do strany, tedy mimo směr jejího toku. Laviny mají největší rychlost uprostřed, okraje jsou pomalejší, budete mít tudíž větší šanci uniknout.
• Zbavte se těžké výbavy.
  Pokud nemáte lavinový batoh, zbavte se lyží, snowboardu nebo batohu, abyste snížili svou hmotnost a mohli se lépe pohybovat.
• Zkuste plavat.
  V lavině je důležité zůstat na povrchu. Dělejte pohyby jako při plavání naznak a pokuste se udržet hlavu nad sněhem.
• Kryjte si ústa a nos.
  Pokud vás sníh začne zasypávat, zakryjte si ústa rukou nebo oblečením, abyste si vytvořili prostor pro dýchání.
• Vytvořte si vzduchovou kapsu.
  Těsně před zastavením laviny se pokuste roztáhnout ruce a nohy a vytvořit si kolem hlavy prostor, který vám umožní dýchat.

Jak postupovat po zasypání lavinou?

Pokud jste uvězněni pod sněhem, zůstaňte co nejklidnější a minimalizujte pohyb, abyste šetřili kyslíkem.

• Pokuste se zjistit, kde je nahoře a dole (např. pomocí slin, které budou směřovat dolů).
• Pokud jste blízko povrchu, zkuste se prohrabat ven.
• Pokud se nemůžete vyhrabat sami, zůstaňte klidní a čekejte na záchranu.

Jak dlouho člověk vydrží pod lavinou?

Čas je klíčový faktor pro přežití pod lavinou. Prvních 15 minut je rozhodujících – v této době je šance na přežití nejvyšší a dosahuje až 90 %. Po 30 minutách se však šance na přežití dramaticky snižuje na 50 % a po hodině je už téměř minimální. Přežití závisí na několika faktorech, jako je dostupnost kyslíku, hloubka zasypání a rychlost záchrany.