Přišlo jaro a vyšší teploty lákají všechny nadšené čtenáře McDougallovy knihy Born To Run k odložení bot. I já patřím mezi tyto extremisty. Kromě toho, že požitek z bosého běhu je opravdu skvělý, má běh bez bot i celkově ozdravující efekt. Nicméně rovnou předesílám, že nekritické nadšení je třeba okamžitě krotit a přistupovat k běhu bez bot s respektem a opatrností.

Proč vlastně běhat bez bot? Vzhledem k tomu, že naši předci se donedávna pohybovali většinu roku bez bot – a teď mluvím nejen o době kamenné, ale třeba i o dětství svých prarodičů – je vlastně chůze a běh naboso daleko přirozenější než chůze a běh ve vypolstrovaných botách. Na druhou stranu, naše generace již boty nosí celý život a nohy jsou na jejich oporu zvyklé, takže prosté odložení bot může způsobit víc problémů než užitku.

Řešení v podobě minimalistických bot je poněkud zrádné. Na jedné straně zbavíte nohu opory běžných bot a současně jim nedáte možnost zpětné vazby, protože i minimalistické boty jsou pořád boty a mezi chodidlem a povrchem bude, jakkoli tenká, tak stále podrážka. Jednoduše řečeno, přezout se z běžných do minimalistických je na začátku to nejhorší, co můžete udělat. Jak tedy zařídit přechod k přirozenější a zdravější chůzi a běhu bez zbytečných zranění? Odpověď je jednoduchá – pozvolna a systematicky a naboso.

Na začátku doporučuji při každém běhu na pár set metrů zout normální boty a cupitat naboso. Pozor, předem prověřte místo, po kterém hodláte běžet bez bot, abyste si do nohy nevrazili hřebík nebo střep. Jemná travička nebo hladká hliněná pěšinka bez kamínků je ideální. Tráva izoluje, takže můžete začít i relativně brzy na jaře bez toho, že vás bude zebat. Když vám noha prochladne, ztratí cit pro povrch, což znamená, že je čas se znovu obout. Na bezpečném úseku můžete pobíhat naboso tam a zpátky, dokud vám to bude příjemné, pak se jednoduše obujete a poběžíte domů.

Postupně vám kůže na noze zesílí natolik, že budete moci běžet i několik kilometrů a ani kamínky už vám nebudou tolik vadit. Stále dávejte pozor na ostré kameny, trčící klacíky, trny, střepy atd., volte proto přehledný terén. Uvidíte, že časem objevíte v okolí spoustu stezek vhodný pro vaše bosé otužování. Po doběhu nohy ošetřete, zejména když cítíte lehké pálení. Po běhu po suché trávě mohou být chodidla vysušená. Drogerie jsou naštěstí plné krémů na nohy. Je dobré volit ty s ureou, zpevňuje kůži. Pozor na běh po asfaltu, tvrdý povrch obrušuje získané mozoly, byť vás může učit jemnému došlapu. Zejména pozor na vlhký asfalt – mokrá kůže ztrácí svou pevnost, což třeba na trávě nevadí, ale na asfaltu vás zvlhlé mozoly neochrání.

Ještě jednou zdůrazňuji, že nejdůležitější ze všeho je nespěchat. Běžíte-li naboso, neřešte rychlost běhu. Nohy posilujete dostatečně i pomalým během a až je dostatečně posílíte, budete moci běžet tak rychle, jak jen dokážete. Ale než budou dost silné na rychlejší tempo, běžte jen tak rychle, a jen tak dlouho, aby vám to bylo příjemné. „Naslouchejte“ pozorně svým nohám a nepřecházejte nepříjemné pocity nebo dokonce bolest. Jakmile přestane být běh příjemný, obujte boty. Nebojte se, i krátký bosý běh má velký pozitivní vliv jak na styl, tak na celkové držení těla.