Dnes si připomínáme Světový den duševního zdraví. Při této příležitosti ČSOB Pojišťovna apeluje na to, aby lidé nezapomínali na prevenci nejen fyzického, ale i duševního zdraví. Aktuální data pojišťovny totiž potvrzují neblahý trend. Počet a výše vyplacených pojistných plnění za invaliditu způsobenou fyzickou či duševní chorobou bude za rok 2023 rekordní.

V roce 2021 bylo ČSOB Pojišťovně nahlášeno 284 pojistných událostí souvisejících s duševním zdravím, vyplaceno bylo pojistné plnění ve výši 63 milionů korun. Rok 2022 přinesl další nárůst, a to na 308 událostí a vyplacených 97 milionů korun. Předpokládané čísla pro rok 2023 ukazují na další zvyšování trendu - 335 událostí a 120 milionů korun na pojistných plněních.

„Podle našich čísel je evidentní, že invalidita způsobená poškozením fyzického či duševního zdraví se stává čím dál větším problémem. V roce 2021 jsme v souvislosti s těmito příčinami vyplatili necelých 63 milionů korun, letos očekáváme, že ta částka může být až téměř dvojnásobná. Znepokojující je i fakt, jak výraznou měrou se podle celostátních statistik na vzniku invalidity podílí duševní onemocnění, a především u mladších lidí,“ uvedl Jiří Střelický, generální ředitel ČSOB Pojišťovny.

Pojišťovna se aktivně věnujeme prevenci

V rámci podpory duševního zdraví ČSOB Pojišťovna letos aktivně uskutečnila několik akcí a workshopů. Naposledy například společenské setkání s charitativní sbírkou na konkrétní pomoc ve středisku Výměník v Pardubicích zaměřující se na podporu zaměstnávání lidí s duševním onemocněním.
„Na základě našich statistik si plně uvědomujeme vážnost vlivu sociálních sítí na duševní zdraví mladých lidí. Proto jsme v letošním roce uskutečnili pět akcí zaměřených na prevenci duševních poruch a podporu duševního zdraví," dodal Střelický.

Nadměrné užívání telefonu má vliv na psychiku, potvrzuje ředitelka spolku, se kterým pojišťovna spolupracuje v oblasti prevence

„V praxi i výzkumech se nám neustále potvrzuje, že má digitální wellbeing zásadní vliv na celkovou duševní pohodu dětí i dospělých. Aktivní a vědomé využívání digitálních technologií – například pro komunikaci s přáteli nebo hledání inspirace – přitom může duševní zdraví podporovat. Pokud však často sklouzáváme k pasivnímu scrollování, což je díky návykovému designu sociálních sítí a her velmi snadné, potýkáme se s přehlcením, porovnáváním s ostatními, nižší motivací k jiným činnostem, ale i s poruchami spánku či učení. Výjimkou nejsou ani úzkostné a depresivní stavy. Naše data ukazují, že 41 % dětí zažívá intenzivní pocit osamělosti, který prokazatelně souvisí s problematickým užíváním digitálních technologií. 19 % respondentů pak přiznává, že jim nadměrné užívání telefonu negativně zasahuje do běžného života, a 18 % respondentů spadá do kategorie středně závažné až závažné depresivity. Na českých školách proto realizujeme dlouhodobé vzdělávací programy, které učí žáky, pedagogy i rodiče, jak k digitálním technologiím přistupovat zdravěji a vědoměji. Měřitelné pokroky a pozitivní ohlasy účastníků pak dokazují, že se české školství bez systematického digitálního vzdělávání zahrnujícího prevenci negativních dopadů neobejde. Ve spolupráci s dalšími organizacemi proto usilujeme o změnu školního kurikula tak, aby se všem dětem dostala potřebná podpora a prevence, která je bezesporu účinnější a levnější než léčba následných duševních potíží,“ vysvětluje Jana Klusáková Seďová, ředitelka Replug me Education.

Negativní trendy potvrzuje i NÚDZ

Duševní zdraví každého jedince je stejně důležité jako to fyzické. Přesto jsou různé formy duševních poruch v současnosti jednou z nejčastějších příčin invalidity v České republice. Nejnovější zahraniční studie zase varují před možným vlivem sociálních sítí na tento trend. Podle dat Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) žije s duševním onemocněním každý osmý člověk, tedy téměř miliarda lidí na celém světě. Alarmující je také stav duševního zdraví mladé generace, u níž se evidují potíže duševního charakteru u každého sedmého člověka ve věku 10-19 let. 

Podle NÚDZ je častým problémem duševních onemocnění fakt, že se o něm nemluví. Stigmatizace duševních onemocnění představuje dlouhodobý a přetrvávající problém. Výzvy k jeho účinnému řešení získávají v posledních letech pod vlivem společenského vývoje na stále větším významu. Silným podnětem je například pandemie covidu-19, během níž došlo jen v prvním roce k 25% nárůstu případů deprese a úzkosti.