Brzký nástup jara a teplotně nadprůměrné léto se v posledních letech stává v Česku běžným jevem. Teplé a suché počasí s sebou ale přináší i rizika, třeba vysoký počet klíšťat v přírodě. Jen málo druhů je přitom v České republice tak velkým zdravotním rizikem, jako jsou právě klíšťata. Přenašeči lymeské boreliózy každý rok nakazí kolem 4 tisíc lidí. V nejzávažnějších případech přitom mohou způsobit trvalé následky na celý život. Chránit se přitom lze několika způsoby: kromě těch tradičnějších je možné se proti borelióze či klíšťové encefalitidě i pojistit.

Lymeská borelióza je nejčastější infekční chorobou, kterou v České republice klíšťata přenáší. Na rozdíl od klíšťové encefalitidy, která se u nás vyskytuje v daleko nižším počtu, proti ní neexistují žádné očkovací látky. Moderní medicínské postupy tak dokážou řešit až nemoc samotnou, předcházet jí nedokážou. To samozřejmě celkovou ochranu před onemocněním komplikuje.

„Mezi nejčastější příznaky boreliózy můžeme kromě charakteristické ohraničené červené skvrny v místě kousnutí, která se však vyskytne asi jen u poloviny nakažených, zařadit i symptomy velmi podobné běžným virózám. Únava, bolesti svalů a kloubů, bolesti v krku, tlak v zátylku a nepříliš vysoké teploty,“ vysvětluje Petr Dymáček z občanského sdružení Borelioza CZ. Zde je podle Dymáčka vysoká šance na uzdravení při antibakteriální léčbě, nemoc totiž ještě nenapadla imunitní systém. Tyto příznaky však můžou na dlouhý čas odeznít, pacienti se můžou cítit zcela zdrávi a nemoc se pak navrátí v plné síle: záněty kloubů, nervů nebo svalů a velká únava. „Pokud se borelie dostanou do centrálního nervového systému, mohou vyvolat akutní či chronický zánět mozku nebo mozkových blan. To už se bavíme o nejtěžším stadiu nemoci, které si vyžaduje důslednou intravenózní léčbu antibiotiky. Ta může přitom trvat i několik let – trvalé příznaky na celý život přitom nejsou výjimkou,“ dodává Dymáček.

V průměru se v České republice s tímto onemocněním léčí 4 000 osob ročně, nejvyšší výskyt lymeské boreliózy je pak u dětí ve věku 5 až 9 let a u dospělých mezi 55 a 69 lety. Vysoká aktivita klíšťat je daná především mírnými zimami a brzkými vysokými teplotami. Informovat se o jejich aktivitě navíc lze na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu.

Chránit se proti nákaze přenášené přisátím klíštěte lze bezpočtem praktických přístupů. Účinné ale může být i pojištění, pro případ, že se nemoc projeví. S akční nabídkou teď přichází třeba ČSOB Pojišťovna. Ta nabídne v rámci Pojištění pro případ vážné choroby dvojnásobek pojistného plnění v situaci, kdy klient onemocní klíšťovou encefalitidou, či lymeskou boreliózou.

„Největší ohrožení nemocemi, které se u člověka mohou projevit po přisátí klíštěte, začne být aktuální už v nejbližších týdnech. Rozhodli jsme se proto novým i stávajícím klientům nabídnout způsob, kterým můžou výrazně snížit dopady těchto onemocnění,“ popisuje produkt Milan Březina, ředitel produktů životního pojištění ČSOB Pojišťovny. „Stačí si zařídit pojištění pro případ vážné choroby, nebo u svého stávajícího životního pojištění navýšit pojistnou částku. V případě onemocnění lymeskou boreliózou či klíšťovou encefalitidou pak klienti dosáhnou na dvojnásobné pojistné plnění,“ uzavírá Březina.

Léčba boreliózy je sice komplikovaná a zdlouhavá, není však nemožná. Při časném odhalení se antibiotika podávají minimálně 4 týdny, u rozšířené infekce několik měsíců po nakažení pak trvá tak dlouho, dokud nevymizí všechny příznaky a ještě dalších 6 týdnů poté. Intravenózní léčba antibiotiky se nasazuje až po diagnóze chronické boreliózy. Léčebně podcenit by se neměly podle Petra Dymáčka ani případné psychické problémy, které s chorobou souvisí. Ty kromě nervozity a výpadků paměti můžou zahrnout i těžké deprese, kvůli kterým se s nemocí bojuje podstatně složitěji. „Různorodé příznaky a nejasná diagnóza psychickému stavu nepřidávají. Nemocní se často setkávají s nařčením ze simulace, hypochondrie a nepochopením, a to i od svých blízkých. Je důležité překlenout těžké období, třeba i za pomoci uklidňujících preparátů a soustředit se na léčbu,“ uzavírá Dymáček.