V médiích se často mluví o testování na Covid-19. Stojí tedy za to udělat si základní představu o tom, jaké testy se provádějí, jak se provádějí, jakou mají přesnost a jaké jsou tím pádem jejich výhody a nevýhody. Zároveň si oprášíte znalosti z biologie pro střední školy.
Testováním na SARS-Cov-2 se myslí zejména laboratorní metody vedoucí k prokázání akutní (právě probíhající) nebo prodělané infekce virem SARS-Cov-2. SARS znamená „severe acute respiratory syndrome,“ česky „syndrom náhlého selhání dýchání.“ Virus sám patří mezí jednovláknové RNA viry (mezi RNA viry patří například i virus HIV, virus dětské obrny, virus spalniček atd.), tzn. virová partikule (známý všudypřítomný obrázek kuličky s výběžky připomínající starou námořní minu) obsahuje místo deoxyribonukleové kyseliny (zkratka DNA je anglicky a znamená „deoxyribonuleic acid“), která kóduje geny u živých organismů, kyselinou ribonukleovou, která se od té deoxyribonukleové mírně liší. Tato RNA obsahuje asi 30 000 bází (báze je stavební jednotka nukleových kyselin, u DNA jsou čtyři: adenin, guanin, cytosin a tymin. U RNA je místo cytosinu uracil. Zjednodušeně: tři báze vedle sebe tvoří tzv. triplet, který kóduje jednu tRNA nesoucí jednu aminokyselinu, ze kterých se pak poskládá protein.)
Testování je postaveno na detekci výše zmíněné virové RNA v hltanu, nosohltanu nebo dolních cestách dýchacích pacienta. Tato RNA se prokazuje metodou kvantitativní polymerázové řetězové reakce. Toto sousloví v zásadě znamená znásobení množství RNA ve vzorku, aby byla detekovatelná. Na RNA se vážou fluorescenční látky, intenzitu jejich záření pak zaznamená optický přístroj.
Oproti přímé detekci RNA viru slouží antigenní testy k detekci antigenu z povrchu viru. Na povrchu SARS-Cov-2 viru jsou proteiny, které jsou specifické pro daný virus. Antigeny mohou být detekovány ještě před objevením se symptomů nemoci Covid-19. Testy jsou mnohem rychlejší než přímá detekce RNA, ale jsou méně citlivé. V zásadě probíhají takto: vzorek slin nebo výtěr z nosohltanu se umístí na detekční papírek, kde jsou specifické, uměle vytvořené protilátky, které vážou antigeny viru. Pomocí dalších chemikálií se při navázání antigenu na protilátku objeví na papírku viditelný výsledek, a to za méně než 30 minut. Proto je možné tyto testy provádět v mnohem větším množství než přímé testy na přítomnost RNA viru, které vyžadují složitý přístroj a školenou obsluhu (obojího je nedostatek).
Hlavní nevýhodou antigenního testu je malá přesnost, v zásadě mezi 34 % a 80 %. Zhruba polovina nakažených (zejména ti bez symptomů) projde nedetekována. U protilátek totiž není možné (tak jako u RNA) provést zmnožení na míru, která je detekovatelná. Odhaleni tedy budou zejména ti nakažení, kteří mají ve vzorku hodně viru.
Dále existují testy na protilátky, které detekují přítomnost protilátek produkovaných tělem k zastavení šíření viru. Protilátky se nacházejí v séru, proto je pro tyto testy potřeba odebrat krev. Testy tohoto typu mohou být použity zejména ke zjištění, jak velká část populace se zatím nakazila, protože protilátky v těle nějaký čas přetrvávají i po uzdravení. Nejdůležitějšími protilátkami jsou IgM a IgG (Ig znamená imunoglobulin). IgM jsou detekovatelné několik dní po začátku infekce, IgG jsou zaznamenatelné 10 až 14 dní po začátku infekce a vrcholí po 28 dnech. Tento vzorec však bohužel neplatí pro Covid-19. Zde dochází k různým anomáliím, kdy se IgM objevuje až po IgG, spolu s IgG nebo třeba vůbec. Obecně však lze říci, že u Covid-19 se IGM objevuje po pěti dnech a IgG po 14 dnech. IgG pak mizí zhruba po třech měsících. Citlivost testů se liší podle té které společnosti (odlišnost kvality testů je až 90 %), v průměru je to 57 %.
Nyní tedy máte přibližnou představu, co který test obnáší a jaké problémy jsou spojené s plošným testováním a že imunologové stojí před těžším úkolem než bylo slavné proplutí mezi Skyllou a Charybdou – nemohou se totiž úskalím jednoduše vyhnout (protože přesnost testů je daná jejich podstatou a u těch přesnějších jsou limitováni počtem přístrojů a kvalifikované obsluhy), pouze s nimi počítat.